Biodiverzita polních sadů ...
Polní sady bývaly kdysi snad hojnější, než sady zatravněné. Ještě po 2. světové válce jich na území České republiky byly malé statisíce hektarů. Polní sady byly asi stejně hojné jako louky. Během kolektivizace zemědělství a během následné industrializace zemědělství téměř vymizely. Dnes existují jen jako malé záhumenky a jsou rozroušeny zejména tam, kde lidé ještě drží malá hospodářství.
O biodiverzitě polních sadů toho víme nejméně. Pokud vím tak se jejich biodiverzitou v České republice nezabývá žádná publikace. Ono je to také hodně těžké, nějaký takový sad nalézt. Jedno ale víme jistě: polní sady, kde se nepoužívají chemické ochrané látky a průmyslová hnojiva, takové sady by se mnoha organismům velmi hodily.
Střídání holé půdy se zatravněným pásem, velké ovocné stromy, někdy vojtěška někdy obilí a to vše v pásech 20-30m širokých - to je nevídaná pestrost k pohledání. Nejeden chráněný či ohrožený střevlík takový kus krajiny marně hledá.
Stromy podél oraných pásů zpomalují vítr. Tak snižují větrnou erozi, tedy odnos nejjemnějších a nejceněších částic půdy.
Zpomalení větru znamená také zpomalení výparu vody z povrchu půdy. Místo toho voda odchází z půdy přes kořeny rostlin. Pomůže jim vytvořit biomasu. Teprve potom se odebere do atmosféry a vrátí se do koloběhu vody.
Vyrobená biomasa, to je profit pro člověka. Jídlo, topivo, nektar přeměněný na med ...
Vyrobená biomasa, to je CO2 stažený z atmosféry, kde by přispíval ke skleníkovému efektu.
Vyrobená biomasa, to je vázaná energie, která nezahřála krajinu.
Snad se blýská na lepší časy. Ze zahraničí se nám staré dobré polní sady vrací jako Agroforestry někdy též nazývané agrolesnictví. Je to pravda trochu širší pojem. Nejedná se vždy o kombinaci ovocných dřevin s ornou půdou. Pěstují se tak i kvalitní truhlářské sortimenty, palivové dřevo vlastně dřevo na co si vzpomenete. Od roku 2023 jsou zakládány nové výsadby tohoto typu dokonce s podporou Ministerstva zemědělství. Doufejme že pro biodiverzitu zemědělské krajiny, je to dobrá zpráva.