Mezi oblíbené staré odrůdy ovoce pro odrůdové pálenky patří:

Hrušně: Clappova, Konference, Madame Verté, Muškatelky (letní, šedá, turecká) Williamsova

Slivoně: Čačanská lepotica, Durancie, Gabrovská, Stanley

Jabloně: Jadernička moravská, Malináče

Třešně: Kaštánka

Výborné jsou i pálenky z kdoulí – kdoulovice nebo oskeruší – oskerušovice, které v sobě nesou výrazné sobě vlastní kořeněné aroma.

Odrůdy pro přípravu kvasu by měly splňovat několik základních požadavků: výrazné aroma, které dává pálence svůj charakter, dostatek kyselin a zejména cukru pro přeměnu na alkohol, a nižší obsah pektinu.

Pojďme si říci podrobněji k vybraným odrůdám. Z hrušek je v současné době už méně známá Muškatelka letní, ačkoliv původně byla jednou z našich historicky oblíbených letních hrušek. Stojí určitě za připomenutí. Ze všech muškatelek má nejvíce kořenitou, muškátovou chuť. Na Brněnsku se jí říkávalo „vonička“. Bývala hojně rozšířená na Moravě, často se vysazovala i na návsích. Stromy se dožívají vysokého stáří. Jsou menšího až středního vzrůstu, s bohatým plodonosným obrostem. Prospívají na sušších, teplejších půdách, v závětří. Plody dozrávají od poloviny srpna. Jsou menší až střední velikosti, hruškovitého tvaru. Jako stolní ovoce nebo na kompoty se protrhávaly větší plody, zhruba 10 dní před plnou zralostí. Pro další zpracování se plody setřesou. S oblibou se používaly také na sušení a vařila se z nich chutná povidla. Stromy rodí hojně a pravidelně.

Čačanská lepotica je o něco novější, ale přesto již přes 60 let stará odrůda švestky ze Srbska, která vznikla křížením starých odrůd Wagenheimova a švestky domácí Požegača. Je považována za nejlepší ze skupiny odrůd z Čačaku. Zpočátku roste bujně, později v růstu zpomalí. Je mrazuodolná, roste i ve vyšších polohách. Výhodou je i její samosprašnost. Je méně náročná na řez. Zakracování vyžaduje ve vyšším věku, k zamezení přeplozování. Je tolerantní k šarce. Nejchutnější plody poskytuje v teplejších oblastech. Do plodnosti nastupuje brzy, do 5 let po výsadbě a plodí pravidelně.

Jadernička moravská je velmi oblíbená stará krajová odrůda jabloně, rozšířená především na východě Moravy, na Valašsku. Hodí se do vyšších poloh, horských a podhorských oblastí kolem 600 m.n.m.. Stromy jsou dlouhověké, mrazuodolné. Tvoří vznosnou širokou korunu. Upřednostňuje vlhčí polohy. Patří do podzimních odrůd. Sklízí se od poloviny září a konzumně dozrávají o měsíc později. Plody jsou menší, sladké, jemně kořenité a šťavnaté. Mají citronově žlutou barvu, na osluněné straně rozmyté líčko. Bývají tvarově nevyrovnané. Má pozdější nástup do plodnosti, více než 10 let po výsadbě. Pak ale poskytuje velké úrody. Jablka vydrží až do března, ale ideální konzumní zralost je spíše během listopadu.